Termíny všech akcí, které nás čekají v tomto dakotském roce jsou k vidění níže :) .
Fotoreport ze schůzky č. 2
Naše druhá schůzka začala Jendovou hrou, kterou vedl poprvé v roli rádce. S pomocí zkušené rádkyně Adélky se mu hra skvěle povedla. Jmenovala se „Nedělej takový rámus“. Jaký byl její cíl? Samozřejmě – nedělat hluk. Hráči museli co nejtišeji projít polem mezi chytači, kteří měli zavázané oči. Dopadlo to parádně.
Skvělá hra, Jendo, díky!
Všechny fotky ze schůzky (a pak i ze všech výprav) můžete shlédnout v naší galerii.
Poté jsme si zopakovali jména pomocí Martinovi hry s názvem „Deka“. Děti se rozdělily do dvou týmů, které od sebe oddělovala natažená deka, přes kterou nebylo vidět. Vždy jeden hráč z každého týmu přistoupil k dece, a když byla spuštěna, vyhrál ten, kdo jako první řekl jméno hráče na druhé straně. Tato hra přinesla spoustu smíchu, protože někteří starší Dakoti během prázdnin zapomněli jména svých dlouholetých kamarádů.
Následně jsme si sedli do kroužku a probrali nadcházející akce. Příští týden se schůzka nekoná, místo ní nás čeká promítání táborových fotek v Kvítkovské konírně. Týden poté se můžeme těšit na Otvírák v Krásné Lípě – naši první víkendovou akci. Hurá!
Potom se od Dakotů oddělili pidiDakoti a spolu s Adélkou zamířili do místnosti o patro výš. Adélka si připravila povídání o pátku třináctého, který je pro Dakoty speciálním dnem, protože číslo 13 je pro nás šťastné a schůzky máme právě v pátek. O pátku třináctého zaznělo krátké povídání i v klubovně, kde zůstali ostatní Dakoti.
Od Adélky jsme se také dozvěděli, že 13. září je Den čokolády – juhůů! Adélka přinesla tabulku čokolády a zahráli jsme si hru s házením kostkou. Hráči museli v zimních rukavicích a čepici jíst čokoládu příborem. PidiDakoti si to moc užili.
Schůzka, jak už je zvykem, byla zakončena hraním na kytaru a zpíváním. Dnes na kytaru hrál rádce Kuba, který přes prázdniny udělal ve hraní velký pokrok.
Anička
Odpověď na: Podkova v černém vaku
Autor: Růženka Datum: 15.09.2024
Ahoj, dneska jsem byla na své druhé schůzce u Dakotu. Líbilo se mi tam hodně. Pak jsem ani nechtěla domů. Na schůzce jsme hráli různé hry a mám tam kamarádku Verunku. Adélka nám dala osahat podkovu v černém vaku a my měli hádat, co to je. A byla to podkova. Společně jsme si pak říkali věci, které nosí štěstí a potom jsme si je i namalovali. Cestou domů jsem o schůzce pořád vyprávěla. |