V půlce listopadu se do Kutné Hory sjely tomícké oddíly na tradiční Vyzvědače. V téhle městské hře družiny hlídají vlastní území a v cizích uličkách hledají odpovědi na vylosované otázky. Hraje se o putovní trofej zvanou Větev. Elen, Honza a Nelča vyprávějí, jaké to je vyzvídat poprvé, schovat štáb tak, že ho nikdo nenajde, a odvézt si z výpravy nová kamarádství.
JAK JSEM PROKLOUZL A UTEKL
Na Vyzvědačích jsme hráli v prvním kole na žlutém území. Vyráželi jsme na cizí území hledat odpovědi na otázky, ale na jednu z nich jsme s Honzou odpověď nenašli. Potom mě nějaká holka chtěla chytit a najít náš štáb, ale já jí proklouzl a utekl. Bylo to hustý! Nevyhráli jsme, ale užili jsme si to.
NÁŠ ŠTÁB NIKDO NENAŠEL
Letos jsem byl na Vyzvědačích počtvrté. Moc jsem si to užil, i když jsme se neumístili na předních příčkách. Štáb jsme měli v křoví u něčí zahrady. Bylo to fakt dobré místo, protože ho nikdo nenašel.
Naštěstí jsem letos nepotkal nikoho, koho bych se bál. Teda až na ty vysoké členy z jiných oddílů, co měli skoro dva metry.
VYBÍJENÁ, NOVÍ KAMARÁDI A DLOUHÁ CESTA DOMŮ
Ahoj! Vyzvědači v Kutné Hoře byli zábavní a v tělocvičně byla taky sranda, protože jsme skoro všichni hráli vybíjenou.
Přijeli i Veverci, Magneti, Stopaři, Máci, Chippewa a další. Našla jsem si tam nové kamarády a moc jsem si to užila.
Poslední den jsme se sbalili a cestou na nádraží jsme se zastavili v chrámu svaté Barbory. Bylo to tam moc hezké. Pak jsme šli na vlak a pořád jsme přestupovali. Cesta byla dlouhá, ale nakonec jsme dojeli.
A to je konec, zvonec!
I KDYŽ JSEM UPADL, BODY JSEM PŘINESL!
Jeli jsme z České Lípy třemi vlaky.
Nejlepší bylo, jak jsme se se Šóšou vplížili na území oranžových, kde nás začala chytat holka, co byla o dvě hlavy vyšší, ale utekli jsme jí. Když jsem vběhl na neutrální území, tak jsem spadl, ale i tak jsem přinesl body do štábu. Chytil jsem i kluka, který byl na sadech Dr. Bedřicha Pacáka. Řekl jsem mu, že jsem zeleňák, a pak jsem ho chytil. Byla to sice honička, ale vyhrál jsem ji.
Když jsme byli na večeři na kebabu, tak jsem si tam povídal s pánem, který pracoval v té kebabárně a je z Ameriky.
V neděli jsme byli v chrámu sv. Barbory, kde byly nádherné mozaiky v oknech a andílci na varhanách, kteří hráli na nástroje.
